HO HO Horolezecký oddíl Hořice
HO HO Horolezecký oddíl Hořice
Úvod
O nás
Vzkazy z výboru
Diskuse
Stěna

Stěna


 
<- Zpět
 

Rady pro začátečníky

Kdysi a nebylo to až tak moc dávno, bylo horolezectví nazývané sportem bláznů a čítající jen několika nadšenců, nemělo takové popularity, málokdo vůbec věděl, že něco takového, jako lezení po skalách vůbec existuje. Postupem času se ale tento sport ve světě tak rozšířil a dosáhl takového rozmachu, že v dnešní době má tento sport mnoho svých nadšenců a přívrženců. Již to není jen o lezení na skále, či po horách. Začalo se se stavěním takzvaných umělých lezeckých stěn, kde je možnost lezení za každého počasí, pěkně v teploučku a suchu ať se venku třeba čerti žení. A dnes je již umělých lezeckých stěn jako máku, a tak díky tomu, se tento druh sportu stává čím dál tím atraktivnějším a stále víc vyhledávanějším. Různých obchodů a obchůdků nabízejících nám outdoorové vybavení je taktéž jako hub po dešti, na každém rohu nějaká ta reklama s horolezeckou tématikou. To nás přímo vybízí k tomu začít to s tímto sportem.

Možná i vy si nyní říkáte, „že bych to šel taky vyzkoušet"? No tak právě pro vás zde máme několik menších rad, jak vůbec s tímto sportem - lezení na umělých stěnách, začít.

Takže pěkně od začátku. Co k tomuhle sportu vlastně potřebujete, jakou výstroj a výzbroj sebou mít? Nejhlavnější asi bude to odhodlání vůbec začít. Na těhle stránkách se dočtete kde se nachází hořická horolezecká stěna a jak se k ní dostat. Budete si muset vzít sebou nějaké to sportovní oblečení. Pak nějakou vhodnou obuv. Prodává se speciální na lezení, ale klidně budou stačit nějaké ty tenisky, cvičky, botasky, či nějakou podobnou sportovní obuv. Ono to jde i v tom, ale přeci jenom, lezačka je lezačka. No a to by tak bylo vše co potřebujete. Zbytek si klidně můžete půjčit na stěně. Teda ze začátku. Přeci pak nebudete zbytečně vyhazovat za půjčování si sedáku, lana, karabin... To vše si pak postupně nakoupíte. Asi začnete nákupem těch speciálních bot, které mnohem lépe drží a vám se pak mnohem snadněji leze. Pak koupíte sedák, nějakou tu karabinu a osmu, nebo jinou jistící pomůcku. Budete potřebovat pytlík s magnéziem. To aby se moc nepotily ruce a tudíž se tolik neklouzaly. Dokoupíte si expresky. No a taky si časem pořídíte nové lano. Ještě znovu podotýkáme, není nutné si to vše kupovat najednou. Na stěně zapůjčujeme za menší obnos sedáky, lana, karabiny.

Máme vše potřebné a stojíme již pod stěnou. No jasně, napřed se ještě řádně procvičíme a rozhejbeme naše ztuhlá těla. Jo a nevynecháme ani cviky prstů, ty dostávají taky hezky zabrat takže fakt se pořádně protáhneme.

No a když už jsme navázaní - napoprvé nás uváže služba na stěně, která nás bude hlídat, abychom si nějakého toho maléru nepřivodili - pomalu vyrazíme vzhůru. A pak poznáme, že to není žádná hračka. Že se nám po pár metrech začínají otevírat prsty, natékat předloktí, že nejsme schopni pokračovat vzhůru a tak se necháme spustit dolů. Pěkně si odpočineme. Poradíme se jak na to a dozvíme se, že musíme používat hlavně nohy. Žádné přitahování se rukama. Hlavní práce spočívá na těch nohách. Jo taky se dozvídáme, že máme moc vystrčenou zadnici, že ta má být co nejblíže u stěny, kde nás tolik nestrhává dolů k zemi. Ruce máme mít co nejvíce natažené, že se tím šetří síla, hlavně se nesmíme křečovitě držet s nosem u stěny a již zmíněnou zadnicí naopak moc vystrčenou. To je moc špatné. Takhle bychom si moc nezalezli. Takže se to pomalu a v klidu učíme, není to až tak jednoduché. I tu rovnováhu není snadné udržet. Ale časem se to člověk vše naučí. Chce to ovšem čas a hlavně řádně trénovat. A doporučuje se trénovat nejméně třikrát týdně, aby byl vidět nějaký ten pokrok v tom lezení.

Když se podíváme vedle sebe, jak lezou naši spolulezci, uvidíme jakýsi menší rozdíl. Zatímco my, kteří to ještě řádně neumíme, lezeme s tzv. horním jištěním, ti již dostatečně zkušení lezou na prvního. To znamená, že lano táhnou za sebou, kdežto my máme lano již natažené a při případném pádu nemůžeme spadnout, jen díky protažení lana se zhoupneme o kousek níže. Takže nemáme žádného strachu, protože fakt nic nehrozí. Ještě nám soused poradil, že je dobré občas, když dobře stojíme a držíme se lepšího chytu, proklepat si za zády obě ruce. Ony se nám pak znovu pěkně prokrví, odpočineme si trošku a opět můžeme pokračovat nahoru. Nebo si dokonce, když už nemáme sil, můžeme sednout do lana, kolega nás bude držet na stěně a my si pěkně v klídku odpočineme. Ale nebudeme to s tímto odpočíváním moc přehánět. Hlavně ne, když je na stěně hodně lidí, mohlo by se klidně stát, že nám pak nějaký výtečník vynadá, že zdržujeme.

Samozřejmě se napoprvé budeme šetřit, nebudeme chtít vylézt vše najednou. To bychom si mohli i vážně ublížit. Nějaká ta natažená šlacha, to není nic příjemného a tak když už cítíme, že máme dost, raději toho necháme. Hlavně ale děláme ze začátku delší pauzy mezi vlastním lezením. Jak se říká, všeho s mírou. Nesnažíme se jít do těch těžších cest, spíš naopak. Poradíme se, kde jsou ty lehčí cesty a nesnažme se dělat hrdiny či frajery. Ono to stejně bude znát, že nemáme techniku, že vše dřeme silou a nelezeme s lehkostí a ladem, takže bychom mohli spíš být k smíchu. On i ten borec vedle, taky nějak tak podobně jako vy určitě začínal. Takže se nestydíme za to, že ještě neumíme lézt. To jen ubožák se může druhému smát, že neumí lézt. A v klidu se to teprve vše postupně učíme. A časem, jak bude tělo sílit a naučíme se těm správným technikám, budeme lézt cesty těžší a těžší a uvidíte, že se vám to lezení zalíbí. Ovšem znovu upozorňujeme, nechtějte po sobě žádné zázraky. A bez toho tréninku se taky nikam nehnete. Jak jsme už jednou zmiňovali, aspoň třikrát týdně si zajít zatrénovat.

No a na konec si to pěkně zrekapitulujeme, co bychom měli všechno mít za materiál na lezení na stěně. Boty, sedák, karabina se zámkem a osma, či něco podobného na jištění, pár expresek, pytlík s magnéziem, lano. Taky nějakou vodu na pití, pěkně se zapotíme, kdo se nechce s pitím tahat, může koupit nějaké to občerstvení zde na hale. Jo taky je dobré mít sebou přezůvky, v lezačkách se nesmí chodit mimo určený prostor a navíc stejně nohy v lezačkách trpí, takže raději s nimi dolů z nohy. Tak to je asi tak vše co je potřeba mít sebou na halu na lezení.
A znovu upozorňujeme, není to nutné mít vše ihned vše sebou. Napoprvé klidně stačí jen ten oděv a nějakou vhodnou sportovní obuv s měkkou podrážkou, aby tolik neklouzala na chytech. Sedák, lano, karabiny s osmou je možno zapůjčit. Magnézium taktéž není nutné. Samozřejmě postupem času si vše potřebné nakoupíme, jak jsme již jednou předeslali - přeci nebudeme vyhazovat peníze za půjčování si věcí.

Z důvodu krádeží nejspodnějších expresek, jsme byli nuceni je odebrat, tudíž si musíte jednu, dvě expresky nosit vlastní.


Číslo konta : 185811159 / 0300
Adresa: Riegrova 1024, Hořice
Telefon: 608048301
email: servis.sedivy@centrum.cz

Odebírat akce

Chcete odebírat akce do emailu??
 
Email:
Turistické informace o regionu Krkonoše. Bohaté turistické zajímavosti a tipy na výlet.