Pozor - kurs horoškoly začíná! - Již se blíží datum zahájení horoškoly, proto zájemci, kteří váhají zda absolvovat školení, či ne, nerozmýšlejte se dlouho. Chcete-li se dozvědět více o naší horoškole, přejděte na stránky Horoškola
Nejlepšího lezec HO-HO! - Posílejte své letošní nejhodnotnější výstupy na Joskovu či Jiřího adresu, nebo doneste na stěnu.
Služby na stěně - Nezapomeňte si napsát nějakou tu službu - na každého vycházejí dvě!!! Rozpis služeb najdete zde.
"Jak jste si" jistě všimli, tak máme na stránkách AKCE jen samé starší článečky. A to je velká ostuda. Proto neváhejte a posílejte na tuto adresu své zážitky z vašich cest.
Zdravíme všechny příznivce a chceme se s Vámi podělit o zážitky z naší výpravy na Großglockner (3 798 m). Vyrazili jsme ve starém složení a to Milogue, Lindoš, Havran 11 a Ouzin. Domovy jsme opustili v sobotu ráno kolem 6 hodiny, jindy se v tuto ranní hodinu vracíme z našich výprav, a pelášili jsme přes deutschland do rakous do městečky Kals am Grossglockner. Auto jsme nechali na nejvyšším možném parkovišti po zaplacení 9 éček za přístupovou cestu k němu. Převlíkli jsme se do všech možnejch texů a shellů a v 17 hodin vyrazili přes Lucknerhaus na Stüdlhütte (2.801 m). Za smíšeného počasí jsme k ní dorazili před osmou hodinou. Milogue, se stanovenou diagnozou ing.arch., byl vyslán nás ubytovat. Potěšitelné je, že naše průkazy ČHS uznali a dostali jsme slevu na ubytování z 20éček na 10éček. Na terásce před chalupou jsme zaplnili naše žaludky, ubytovali jsme se a šli vyrovnat pitný režim pivem Gosser za skoro 4éčka.
Budíček nám Milogue stanovil na 6 hodinu ranní a my jsme už v 8 hodin vyráželi vstříc dobrodružství. Po úmorné, asi hodinové procházce Alpami jsme přišli k ledovci a zde jsme se správně metodicky oblékli, navázali a vyrazili. Sem tam jsme potkali nějakou tu trhlinku, občas dali čajíček, občas se vydýchali – hlavně já a kolem jedenáctý jsme byli konečně u skal. Ty jsme vyběhli a pokračovali na hřeben k Erzherzog-Johann-Hütte [3454m]. Bohužel asi v 3400 m se Havranovi udělalo nedobře a byli jsme nuceni tuto situaci vyřešit. Rozhodl jsem se s ním sestoupit a Pepin s Milogue pokračovali. Kluci to dali a kolem druhý odpoledne stáli na vrcholu. My jsme opatrně sestoupili a kolem půl třetí přišli na chatu, dali pivko a cigárko, nějaké hamu papu a šli si dáchnout. Kluci přišli kolem šestý, nemeškali jsme a rovnou jsme šli doplnit ztracené tekutiny. Doplňovali jsme asi do desáté večer v hospůdce a pak ještě na našem lágru 6.
Budíček byl v půl sedmé, nasnídali jsme se, rozloučili s Charlotte – místní servírka a kolem osmé vyráželi dolů. Přes noc napadlo 30 čísel sněhu, takže sestup byl opravdu výživný, mě to stálo mou novou hůlku, koupenou v pátek a rovnou jsem ji zlomil, tímto děkuji panu Hudy za dovoz opravdu kvalitního vybavení. Místy jsme fakt slušně bloudili ale vše skončilo happyendem a kolem 11 jsme stáli na parkovišti u našeho vozu a seškrabávali sníh. Hupky dupky do civilního, havran za volant, my střídavě spánek, plzeň, spánek, plzeň, burger king, spánek , plzeň a kolem deváty večer nás už vítali naše manželky………..
A nějaká ta fotečka.
Kuci díky za super výlet, a někdy zase………….
Ouzin
Lucka na Rovišti
