* Zde naleznete něco málo z naší historie oddílu.
* Pak také samozřejmě nemůžou chybět nějaké ty základní údaje o oddílu. Kdo všechno je vůbec v tom našem vedení.
* Náš oddíl je otevřen všem těm, kteří mají rádi ty hezké kopce a kopečky, všem těm, kteří prahnou po dobrodružství dobývání vrcholků ať na našich pískovcových věžičkách, či na těch velikánech čnících vysoko v mracích samotného Himaláje. Jsme otevřeni všem milovníkům tohoto sportu, ať mladým sotva odrostlým z plínek, tak i těm, kteří již nějaký ten křížek na svých bedrech nosí. Proto neškodí uvést něco málo, co je potřeba pro přijetí nového člena do našeho oddílu
*No a pak taky naši oddíloví "ekšperti výboroví" občas i schůzují a vymyslí nějakou tu novinku, takže v článcích z výborových schůzí se dozvíte více o těch nových novinkách.
První výborová schůze (z mrtvých vstanoucího oddílu) proběhla 19. června, léta páně 1997 a konala se v lomu U Josefa. Vidíte výboráci, žádná hospoda, jen obyčejný lom! Sešli se na ní J. Šedivý co by předseda, J. Flašar co by místopředseda, Víťa Andrle, tenkrát novopečený pokladník a Václav Chára byl zapisovatelem. Jo a asistoval, či spíše, očumoval jsem tam i já. Na schůzi bylo tenkrát stanoveno, že bude zápisné pro nového člena 50 Kč, měsíční příspěvek byl stanoven na 20 Kč. Jako hlavní úkoly, bylo třeba sehnat a zaregistrovat nové členy.
Další schůze výboru proběhla 1.července, kde se dohodl termín tréninků na každé úterý a čtvrtek. Do oddílu byli zaevidováni čtyři noví členové. I. Nováková, V Limprecht, R. Jelínek a Š Karban.
15. července pak proběhla další schůze, kde se upřesnily podmínky pro získání horolezeckého průkazu. Jo a z důvodů dovolených se posouvají tréninky ze srpna na září. Do evidence byli tenkrát zařazeni další dva noví členové. M. Ouzký a J. Lindauer. Neznáte? No to jsou nyní naši instruktoři, kteří se věnují nováčkům v horoškole. Jak ten čas ale letí.
Někdy v září další schůze. Tenkrát se tam projednávala možnost umístění vývěsní skříňky. Tohoto úkolu se zhostil V. Chára. Jo u tohoto bodu se trošinku zastavím. Vy všichni, kteří víte, kde visí ta naše skříňka, se jistě tážete, proč zrovna na takovém divném místě. Ano velmi zajímavé místo a jistě i neobvyklé pro horolezeckou skříňku je ta pohřební služba. Ale protože tenkrát jsme skoro celý rok sháněli flek, kam umístit tu skříňku a pořád nic, všude chtěli po nás nájem okolo tisícovky, či více, za blbé místečko pro tu nevelikou skříněčku a to se nám zdálo trošku přehnané, platit, takže jsme hledali a hledali. Až jednoho dne nás napadla spásná myšlenka, zeptat se pana Jeřábka, se kterým jsme se celkem dobře znali, zadli by nebylo možné u něj skříňku pověsit. A on souhlasil se slovy, "vy kluci moji zlatí, pro vás všechno, po vás já nechci ani halíř, pověste si tam klidně i pět skříněk, vždyť my jsme skoro jedna rodina. Nebojte, já si to vyberu jinak, co bych pro kšeft neudělal, že". Ale teď vážně. Takhle to jednání s panem Jeřábkem neprobíhalo. Pravda je ta, že je to náš dobrý známý, se kterým jsme dříve jezdili po výletech, takže ze známosti to bylo i zadara. A celkem se nám líbí i to, že visíme i na tom neobvyklém místě. Jen doufejme, že neuděláme některý z nás Tondovi kšeft nějak moc brzy, že nás ponesou v té bedně až jako ty stařečky, kteří "šotva" mluví belhajíc se s holí po chodníčku, minimálně s osmi křížky na hrbu.
Říjen téhož roku (97). Dohodnut termín na poslední slanění.
Listopad. Byly dohodnuty schůze na první úterý v měsíci a z důvodu nepřízně počasí se budou konat v salonku restauračního zařízení na nádraží. A tady to začalo. Ty výmluvy, že je špatné počasí, musíme do teploučka. Ha - píva se jim zachtělo. No ale i když něco na tom bylo, schůzovat někde pěkně v teploučku a suchoučku. V té době se proto začala projednávat stavba srubu v lomu U Josefa. A hlavně z toho důvodu, abychom měli kde schůzovat.
Prosinec. Příprava pro uskutečnění zimního výcviku nováčků. Tenkrát ještě nebylo zcela jasné, jak a kde tyto zimní akce uskutečňovat. Napřed se jezdilo většinou do Západních Roháčů, ale jelikož tam hrozí velké nebezpečí lavin, od tohoto jsme časem upustili a nyní jezdíme s horoškolou na méně nebezpečné místa.
No tak tohle bylo takové malé shrnutí našich výborových schůzí v začátcích té nové éry. Postupem doby se měnili jednatelé, či zapisovatelé, no a nyní to dělá Hanka. Tak doufejme, že se jí tato práce bude líbit, nebude až tolik aktivní jako třeba já, či Venda, který jak jsem již psal, začínal v této funkci. Právě po něm jsem to zdědil pak já. Dostal jsem od něj zcela čistý sešit, jen asi dvě úvodní stránky popsány. Proto ani, jak jste si jistě všimli, neudávám přesné datum konání těch výborových schůzí, protože to už vlastně nikdo neví, v které dny se ty schůze konaly. No a já byl taktéž tak aktivní jako Venda, zápisů ze schůzí až hrůza. Postupem času jsem ze sebe raději udělal kronikáře. Tam jsem už psal datumy tak, že se něco v některý ten měsíc událo. Naštěstí se do oddílu přihlásil Pavel Sklenář zvaný Himbajz, za trest dostal funkci jednatele, a od té doby se již začínají oběvovat první zápisky ze schůzí. Himbajz dokonce vytvořil naše první webové stránky, takže jsme oznámili světu, že taky existujeme. Takže jemu patří velké DÍKY!
Nuže začneme s těmi již řádnými schůzemi. Sice nebudou všechny, jen nějaká ta část, ale snad dál budou na webové stránky přikládány všechny budoucí schůze výboru.
Mezi prvními je schůze z 21. 3. 2003
Další zápisy ze schůzí které vlastním - ARCHIV
No a abychom nemuseli lovit v archivu, poslední dvě, tři schůze budou ještě v této sekci.
předposlední schůze červen 2009 a zatím poslední schůze září 2009
