Letní Alpy 2021, aneb první seznámení se severkou

Aktualizováno: říj 12

Psal se srpen roku 2021 a pandemie po světě prožívala druhou letní sezónu. Na štěstí nic není, tak horké, jak se zdá a my (Fanda, Michal, Bobr a já) jsme díky nedostatku zkušeností s horami odpískali naše první osobní seznámení s Kavkazem a rozhodli se vyjet opět do Italsko/Švýcarských Alp. Pozn. odpískáním je myšleno přesunutí na neurčito. Toto rozhodnutí bylo způsobené více faktory-skloubení termínu 4 osob je bohužel, již oříšek sám o sobě, a když se k tomu přidá rozdílná lezecká výkonnost jednotlivých členů výpravy a má neochota létat-přeci jen lezení jsem měl a mám spojeno s přírodou a její ochranou, a proto využívat k dopravě za svou potěchou nejméně ekologicky šetrný prostředek mi prostě nepřijde správné ( asi to bude i tím, že mě nebaví poslouchat hospodské povídání o tom, jak hrozné je, že nám tají ledovce, a že se nedá jet ani na ledy, protože nenatekly-jestli ono to spolu nebude náhodou nějak souviset), tak to asi ani jinak dopadnout nemohlo. Sice nedopadl Kavkaz, ale Alpy dopadli na 1 s hvězdičkou.

Jelikož se vše řešilo na poslední chvíli, tak jediným pevně stanoveným cílem bylo zlézt severozápadní stěnu Gran Paradisa. Výstupy na ostatní vrcholy jsme řešili za pochodu, což samozřejmě není nejoptimálnější cesta, zvláště když k tomu připočteme fakt, že 1 švýcarský megabyte stojí asi 50 Kč, ale rozhodně lepší než nic.

Jelikož fotek je přehršel, tak to sem budu přidávat postupně a zároveň budu i přidávat text.


Tak tedy den první (22.8.). V 1 ráno nabíráme v Kadani Bobra, který zde byl na svatbě. Díky svému novému sestřihnu ihned dostává funkci pážete výpravy (z fotek dále pochopíte). Dále jedeme přes Německo, Rakousko a Švýcarsko

do italské Aosty. Před příjezdem do Itálie vyplňuje příjezdový formulář, který samozřejmě nikoho nezajímal. Zhruba po 15 hodinách přijíždíme na parkoviště Pravieux / Rifugio Chabod, kde necháváme auto a vyrážíme k chatě Refuge Frédéric Chabod. První výškové metry pod těžkými bágly začínají být znát a dlouhá jízda autem, také na výkon moc nepřidala. Kousek pod chatou se dívám na kozorožce. Stany rozbalujeme na nádherném rovném plácku kousek od řeky zhruba 120 výškových metrů nad chatou.





První pohled na Gran Paradiso-vpravo

Bližší pohled na zítřejší cíl-SZ stěna Bertoloneho cesta


Den druhý-výstup na Gran Paradiso (4061 m.n.m.) SZ stěnou Bertoloneho cestou.

Ráno vstáváme kolem 4. Svítí hvězdy, měsíc a horské chaty sem tam rozeseté po okolních svazích.

Nástup po ledovci


Vlevo Mont Blanc

Rozdělení skupin


1. délka ve stěně

Michal dolézá do bezpečí

Ze štandu

Nedaleko seraku pod vrcholem

Vrcholové foto se západem Slunce